Větší šance pro spokojený vztah

Co je tedy potřeba pro spokojený vztah? Je to především naše psychická zralost, a to psychická vyzrálost obou partnerů. Vztah má pak přirozenou rovnováhu a může dobře fungovat. Znamená to dostatečnou psychickou samostatnost, jestliže člověk dovede být sám, má pak předpoklady pro vytvoření dobrého vztahu.

K této zralosti patří schopnost lásku dávat a přijímat. Nejprve nás napadá, že někoho máme rádi a teprve po té, že chceme být od něj milováni, tak je to v pořádku, ne naopak. Nepřinese nám příliš dobrého, pokud lásku jen vyžadujeme. S tímto souvisí také schopnost cítit vděčnost, za to co dostáváme.

Každý potřebuje naplňovat své potřeby říkat si o své, tedy oba partneři. Jde tedy o další důležitou schopnost, respektovat sebe a stejně tak partnera. Respektujme partnerovy potřeby, jeho svobodu, vlastní cestu v životě. To samé platí i pro nás samotné. Jestliže respektujeme své potřeby, znamená to také, že se o ně musíme přihlásit, říct si o své emoční a jiné uspokojení. Nečekejme, až si druhý všimne, uspokojení nemusí vůbec přijít. Potřeby beze slov odhaduje pouze matka v nejranějším věku dítěte, později si již musíme říkat sami. Kdo si je jistý svým nárokem na naplňování svého, dovolí toto i druhému, přeje mu naplnění a může pak docházet k vzájemnému přizpůsobování.

Důležitý je zájem o vztah a jeho ochrana před nevyhnutelnými nepříjemnosti, které život přináší. Někdy pouze malý projev lásky může mnohé pozitivně ovlivnit.

Obdobné hodnoty jsou také předpokladem dlouhodobého vztahu. Přispívají k tomu, že se životní cesty brzy nerozejdou.

Něha, blízkost, intimita, která není brzděna ostychem ani strachem. Jde o skutečnosti, které ne že by měly být ve vztahu tolerovány, ale jsou pro ně nezbytné.

Ke zralosti patří schopnost odpouštět druhému i sobě, s tímto souvisí přijetí skutečnosti, že druhý není dokonalý. Opravdové odpuštění je výrazem zralého svědomí,přijetím bolesti, která přichází spolu se ztrátou iluzí o sobě a druhých, vírou v možnost obnovení důvěry a v možnost znovu vybudování a udržení lásky navzdory všem nepříjemnostem. Jsme lidé tudíž ani dokonalí být nemůžeme. I když o naplnění svého já-ideálu a tedy dosažení dokonalosti usilujeme celý život.

Velmi se mi líbila slova izraelského terapeuta, který když se ho jedna klientka ptala, co si myslí o lásce, řekl: „Láska je podle mého názoru největší silou na světě, je v mých očích tou největší milostí, jíž se nám zadarmo a bez omezení dostává, a možnost milovat a být milován je jednou z věcí, kvůli nímž za to stojí žít. Láska je jednou z věcí, za níž se vyplatí v životě bojovat a má-li opravdovou šanci, měli bychom se o to pokusit.“

PhDr. Luciena Metalová
klinický psycholog a psychoterapeut

Použitá literatura: Kernberg,O.F./1999/.Normální a patologická láska. Yovell,Y. /2007/. Láska a jiné nemoci.

Další články:

• Zdravé sebe prosazení v našem životě
• Osm věků života
• Psychologický rozbor pohádky O železných kamnech
• Psychologický rozbor pohádky O Janu Ježkovi
• Psychologický rozbor pohádky O husopasce
• Psychologický rozbor pohádky Ďábel se třemi zlatými vlasy
• Limity kapacity milovat